Dopis německé vládě - vraťte křesťanům děti

Na manifestaci za obnovu rodiny a vzkříšení národa dne 21. 4. 2014 byl zveřejněn dopis německé vládě, kterým se žádá zjednání nápravy drastického porušení práv křesťanské komunity Dvanáct kmenů v Německu. Rodinám komunity byly úřadem uneseny všechny děti. Žádost podpořilo několik organizací a jednotliví křesťané.

Vládě Spolkové republiky Německo

My, křesťané České republiky, žádáme vládu Německa, aby neprodleně zjednala nápravu skandálního porušení základních lidských práv příslušníků křesťanské komunity Dvanáct kmenů. Rodičům tohoto křesťanského společenství byly dne 5. září 2013 ve dvou komunitách na území Německa (Klosterzimmern, Wörnitz) násilně odebrány děti (od novorozenců do 17 let).

Tohoto zločinu se dopustil úřad pro mladistvé za asistence německé police, přestože se nenašly žádné důkazy, že by rodiče své děti týrali. Dokonce ani později, navzdory přísnému přezkoušení, nebyly nikdy žádné známky týrání dětí objevené. Namísto toho jsou k dispozici mnohá psychologická a lékařská osvědčení, která dokazují, že se dětem vždy dařilo dobře. Ale děti, navzdory tomu, nadále zůstávají v ústavní a pěstounské péči. Násilným odloučením od svých rodin utrpěly děti těžká traumata.

Byla narušena základní lidská práva, a to jak dětí, tak rodičů:

- Právo rodičů na výchovu dětí podle svého přesvědčení.

- Právo dětí na výchovu v své přirozené rodině.

- Svoboda vyznání dětí – násilným odloučením od rodiny žijící dle svého křesťanského přesvědčení.

- Svoboda vyznání rodičů – jsou pronásledováni za své náboženské přesvědčení. Nijak své děti nepoškodili, naopak jim zaručovali vzorovou výchovu. Násilí spáchané na rodičích i dětech je plně porovnatelné s mučením.

Žádáme německou vládu, aby všechny děti komunity Dvanácti kmenů, byly okamžitě navráceny k svým rodičům. Rovněž aby jim bylo umožněno jejich vzdělávání podle vlastního uvážení. Pokud Německo není schopno zaručit domácí vzdělávání podle rozhodnutí rodičů, žádáme, aby rodinám byla umožněna emigrace – samozřejmě i se svými dětmi, což je rovněž základním lidským právem.

Fórum angažovaných křesťanů
s podporou:

Help Roma, o. s.

Slovanská kulturní tradice o. s.

Centru Víry Plzeň

Ukrajinská pravověrná řecko-katolická církev v ČR

MONOS, monarchistické o. s.

Ivana Kultová, Kunratice u Cvikova

o. Libor Halík

Unie otců

V Praze 21. 4. 2014

Příloha:

Fakta o porušení lidských práv při zásahu v komunitách věřících v Německu

     Fakta o porušení lidských práv při zásahu v komunitách věřících v Německu

1.      Kvůli podezření z týrání svěřené osoby byla komunita věřících v Klosterzimmern a Wörnitz dne 5. září 2013 přepadena zhruba sto policisty a pracovníky Jugendamt (úřad péče o mládež). Nebylo předloženo žádné povolení k domovní prohlídce ani žádné rozhodnutí, pouze všeobecné psaní adresované „Všem rodičům nezletilých dětí komunity věřících v Klosterzimmern“. Soudní rozhodnutí byla dodána teprve až po 3-14 dnech.

2.      Pozemek byl plošně obklíčen a nebyl povolen vstup právníkovi, starostovi či přátelům a známým lidí v komunitě. Všem obyvatelům komunity bylo vyhrožováno vazbou či peněžní pokutou, pokud nebudou spolupracovat.

3.      Sedmnácti rodinám ve dvou bydlištích (v Klosterzimmern, Donau-Ries a Wörnitz, Ansbach) byla stejně znějícím rozhodnutím odňata rodičovská péče u dětí od 0 do 17 let, pouze na základě jejich příslušnosti ke komunitě věřících 12 kmenů, včetně argentinské a španělské rodiny, které byly na návštěvě, ale přihlásily se k přechodnému pobytu.

4.      Poté, co děti byly odtransportovány, všichni dospělí byly přinuceni nechat se kvůli identifikaci vyfotografovat se zvednutými čísly navzdory tomu, že nabídli přinést své doklady. Přítomní policisté průkazy totožnosti vidět nechtěli.

5.      Všechny děti byly odvezeny bez toho, aby se ověřila jejich totožnost včetně dětí hostů, kteří byli toho dne na návštěvě. Teprve na krajském úřadě (Landratsamt) byly děti roztříděny na ty, pro které byla rozhodnutí připravená, a na ty ostatní, které byly po mnohých hodinách úplně traumatizované přivezeny nazpátek. Čtyři děti, které nebyly přihlášeny, byly nejdříve nuceně přihlášeny k pobytu a pak byla dodatečným rozhodnutím odejmuta rodičovská péče také.

6.      Na krajském úřadě byly úplně vystrašené děti bez svolení rodičů nuceně podrobeny lékařské prohlídce. Musely se svléknout do naha až na spodní prádlo a ukázat nahé pozadí. Nebyly nalezeny žádné stopy týrání.

7.      Existovala též rozhodnutí pro děti, které nebyly přítomny – jedno české dítě, jedno americké dítě a dva američtí mladiství.

8.      Většina rodin (12) neměla nikdy předtím s Jugendamt osobní kontakt.

9.      Všechny děti byly proti své vůli zavřeny do dětských domovů nebo do pěstounských rodin, místně dalece vzdálených od svých rodičů (2 až 3 hodiny autem).

10.  Po třech měsících, kdy první mladiství uprchli z dětských domovů, vnikl Jugendamt s pomocí policie na základě předběžného opatření násilně do domů v komunitě. Pracovníci Jugendamt a policie neměli žádný respekt a celý zásah, jak později vyšlo najevo, byl protiprávní. Dvě švýcarská děvčata, která uprchla ke své babičce do Švýcarska, byla policejní mocí převezena k hranici a zde byla oddělena od svých rodičů a vydána německému Jugendamt.

11.  Pod záminkou ochrany osobních údajů bylo rodičům zamítnuto nahlédnutí do spisů vedených Jugendamt.

12.  Místo toho, aby byl urychleně připravován návrat dětí do rodin, jsou děti skrz Jugendamt a soudy přímo ovlivňovány a skrz protahování řízení jsou odcizovány rodičům. Zdá se, že zmíněné instituce počítají s tím, že odpor rodičů bude ochabovat tím, jak budou přetěžováni. Od rodičů je požadováno velké množství peněz na úhradu ubytování dětí v cizím prostředí (v ústavech a pěstounských rodinách).

13.   Rodičům je znemožněno uplatnit práva, která jim i po odebrání rodičovské péče přísluší (např. kontakt se školou a spolurozhodování, souhlas s lékařskými zákroky, náboženská výchova).

14.  Během pobytu v cizím prostředí byly děti vystaveny fyzickému a psychickému týrání (především ti mladiství, kteří byli umístněni do domovů pro těžce vychovatelné). Tyto děti jsou také jediné (na rozdíl od ostatních dětí v domovech a pěstounských rodinách), které nesmějí jít na prázdniny domů.

15.  Jakýkoli kontakt (ať telefonický nebo poštovní) je přísně střežen (dopisy jsou čteny). Podle nařízení Jugendamtu rodiče nesmí si se svými dětmi psát ani hovořit o náboženských tématech. Kontakt rodičů a dětí je velice omezený (pro některé děti pouze jedna hodina za tři týdny). Kontakt s prarodiči nebo s jakýmikoli příbuznými, i kdyby jenom telefonicky, není povolen. Jedinou výjimku tvoří příbuzní, kteří jsou proti komunitě.

16.  Místo toho, aby se úřady opřely o fakta, kladou důraz na rozhodnutí podle subjektivních mínění a všeobecných předsudků. Opírají se o paušální zprávy těch, kdo komunitu opustili a všechno, co říkají rodiče, příslušníci komunity, přátelé, nebo známí odebraných dětí, se považuje za nevěrohodné. Všechny polehčující informace nebo výpovědi svědků a dětí ve prospěch rodin nejsou brány v úvahu, zatímco sebemenší přitěžující informace nebo výpovědi jsou okamžitě zařazeny do všech spisů.

17.  Starosta blízkého města Nördlingen zakázal rodičům z komunity účast na týdenních trzích, vánočním trhu a účast na městské oslavě. Dále byli tito rodiče vyloučeni z účasti na některých jiných akcích v okolí, jako je např. lokální výstava. Někteří lékaři odmítli členům komunity lékařskou péči a některé firmy jim přestaly dodávat.

18.  Také provoz soukromé školy v komunitě byl zakázán na základě obvinění z týrání (která nebyla prokázána). I když soudní řízení nejsou uzavřená, s členy komunity se jedná, jakoby už byli odsouzení.

Při tomto státním zásahu došlo k masivnímu porušení lidských práv, především článků 3, 5, 6, 8 a 13 Evropské deklarace lidských práv.

Dopisy v dokumentech ke stažení: zde

Dokument o státním násilí na dětech a celých rodinách - stahuj zde: