V pondělí
3. listopadu 2014 se na půdě Arcibiskupského paláce v Praze uskutečnila
„Otevřená konference místních akčních skupin venkov fandí rodině.
Ve
čtyřech blocích s téměř dvaceti referujícími jsme se dověděli o prorodinné
politice na celostátní a komunální úrovni, činnosti neziskových organizací podporujících
rodinu a nakonec o přístupu médií k rodině.
Klíčovou
otázkou setkání zjevně byl spor, zda mají stát a veřejnoprávní média k postavení
rodin ve společnosti zaujímat nějaké konkrétní a zásadní stanovisko nebo
nechávat změnám v oblasti základních sociálních – rodinných vazeb „volný
průchod“.
V prvním
bloku mluvila o rodinné politice, mimo dalších referujících, poslankyně Helena
Langšádlová (TOP 09). Vyjádřila názor, že není úlohou státu ovlivňovat veřejné
mínění v oblasti modelů správného rodinného života. V navazující diskuzi
její kolegyně poslankyně Nováková konstatovala, že jsme „deformalizovali“
rodinu, v čemž zřejmě vidí příčinu mnohých problémů naší společnosti.
Otázka
preference konkrétního rodinného modelu se ještě živěji vrátila
v posledním bloku dotýkajícím se úlohy médií. Několik pracovníků médií si
lámalo hlavy nad problémem, zda je vytváření či prezentováno správného obrazu
rodiny jejich úlohou.
Všichni
účastníci konference se tak či onak zasazují o zlepšení postavení rodiny
v české společnosti. O to více zarážející je skutečnost, že zde vyzněl
jako převládající dnešní „oficiální“ postoj, že stát ani jiné veřejné instituce
nemají k morálním otázkám týkajícím se rodiny vyjadřovat jasné stanovisko,
které by mohlo být chápáno jako oficiálně podporovaný vzor rodinného soužití.
Tato
sterilnost názorů je smutným odrazem absence svobodného myšlení v naší
společnosti, která ve skutečnosti programově odmítá jakékoliv morální principy.
v.s.
Žádné komentáře:
Okomentovat